Myšlenky III

Co o nás vypovídají naše vlastní myšlenky? To kdo jsme, kam směřujeme, co jsme zažili a kde jsme byli. Stačí to jako odpověď? Vám možná jo, ale mě ne!

Myšlenky jsou někdy nebezpečné, hlavně ty související s minulostí a s nadcházející budoucností. Měli bychom se jim proto vyhýbat? Za mě ne! Jen díky myšlenkám můžeme přijít na odpovědi, které hledáme. Když se zamyslíte nad tím, že mnoho odpovědí na naše otázky známe a jen se bojíme si na ně odpovědět, protože bychom museli jít hlouběji do své mysli, kde se schovává mnoho myšlenek jak pozitivních tak negativních. Když se bráníme tomu být sami jen s našimi myšlenkami je něco špatně, ne? Čím víc to budeme odkládat tím to bude jednou bolestivější. Též existuje druhý extrém, kdy se chodíme do svých myšlenek schovávat, to též není dobré. Mohli bychom se tam i ztratit anebo cítit mnohem lépe než v životě v realitě, ve které žijeme.

Není někdy lepší nad ničím nepřemýšlet a jen být? Existovat a vnímat co se děje okolo? Nemyslím si!

Některé myšlenky musí proběhnout v naší mysli. Ať chceme nebo ne je to důležitý krok k uzdravení nejen naší mysli a těla, ale i duše. Mnohdy se jim doslova bráníme zuby nehty. Radši pracujeme, trávíme čas s přáteli, uklízíme, cokoliv podnikáme jen abychom zahnali ty myšlenky, které nás ničí. Neměli bychom si dovolit ty myšlenky a pocity mít? Neměli bychom je nechat proběhnout se v naších životech a poté je propustit? Každý má jiný rituál, kterým (hlavně) ty negativní myšlenky propouští ze svého života. Já osobně jsem ještě nenašla správný recept pro mě a mé myšlenky. Pro začátek bych, ale doporučila procházku v přírodě, Boha. Napsat své pocity a myšlenky na kus papíru, spálit jej a popel nechat odnést vodou. Je to zcela na každém co se svými myšlenkami udělá, ale radím vám, nepokoušejte se je uzavřít do skřině a zahodit klíč. Ony se totiž dříve nebo později dostanou z té skříně.